Add page scans and translations up through 64

scanned_pages/page_047_translated.txt

@@ -1,6 +1,4 @@
 === ORIGINAL TEXT ===
-Kindle Library
-
 THE GIFT OF NOT BELONGING: HOW OUTSIDERS THRIVE INA WORLD OF JOINERS = Q
 
 mention a total waste of a weekend). So together, we began to look at what turned out to be two sets of obligations: necessary ones and unnecessary ones. Necessary obligations are the things we do not want to do but have to for the sake of our careers or families, such as the less interesting or inspiring parts of ajob, or attending a child’s performance. Unnecessary obligations are things that we neither want nor have to do but do anyway because we feel socially pressured, such as attending multiday wedding weekends or happy hour with colleagues. When we looked deeper we found out that many of the obligations J found so draining, like that second cousin’s wedding, were unnecessary. He met them begrudgingly, believing that it was his duty as a family member and that others would judge his absence harshly.
@@ -11,8 +9,6 @@ Communal events were made for communal people. Many actually enjoy them, or at l
 
 After years of forcing myself to attend social events, I realized that the
 
-Leaming reading speed
-
 effort invariably outweighed whatever pleasure I might have derived from the occasion. Yet, I sometimes begrudgingly go to obligations I cannot avoid, mostly regarding my children. Once, I had to attend a meet-and-greet reception with parents at my daughter’s school for the start of a new year, as my wife, who normally attends such events, was abroad, and I felt I must show up for my daughter.
 
 First, all the parents were corralled into an auditorium for a talk by the principal and the teachers. Everyone was perfectly pleasant, but I felt uncomfortable in the midst of a group that felt kinship purely because they had children at the same school in the same grade. We were organized around a superficial, and in many ways artificial, bond that made no sense to me. At the reception that followed, this shared experience made people eager to connect, which, aided by a required name tag, made me prey to unfettered small talk. It was one of those occasions when I felt I wanted to disappear— and that’s what I did. I went to a faraway bathroom where I was unlikely to meet anyone and tried to calm down. Then I started feeling guilty that I was somehow damaging my daughter’s success by being so childish and strange. So I returned to the party, where two or three parents standing outside the doorway beamed at me, wanting to “connect.” After a few minutes, I muttered some excuses and made a beeline back to the bathroom. Now I was livid with myself. Why could I not be like all the other parents? I ran back and forth the entire evening, dodging parents, breaking away, and being drawn back. Eventually the evening ended, and I returned home exhausted and drained. Would it have been better not to have gone? Probably.
@@ -21,24 +17,18 @@ As a nonjoiner, your first duty is to yourself, and it is entirely possible to e
 
 immediately saw a huge improvement in his life, and no real difference for
 
-Page 96 of 226 + 46%
-
 Ra us
 
-oO
-
 === TRANSLATED TEXT ===
-KINDLE KNIHOVNA
-
-DAR NEPATŘENÍ: JAK SE ODPOVĚDNÍ LIDÉ PROSPÍVAJÍ VE SVĚTĚ PŘIPOJENÝCH = Q
+DÁREK NEPATŘENÍ: JAK SE ODPOUTANCI PROSPÍVAJÍ VE SVĚTĚ PŘIPOJENÝCH = Q
 
 zmínit celkovou ztrátu víkendu). Tak jsme společně začali zkoumat, co se ukázalo jako dvě sady závazků: nezbytné a
 zbytečné. Nezbytné závazky jsou věci, které nechceme dělat, ale musíme je udělat kvůli našim kariérám nebo rodinám, jako
-jsou méně zajímavé nebo inspirující části práce, nebo účast na vystoupení dítěte. Zbytečné závazky jsou věci, které ani
-nechceme, ani nemusíme dělat, ale děláme je přesto, protože se cítíme pod sociálním tlakem, jako je účast na víkendových
-svatbách nebo na šťastné hodině s kolegy. Když jsme se podívali hlouběji, zjistili jsme, že mnohé z závazků, které J
-považoval za vyčerpávající, jako svatba druhého bratrance, byly zbytečné. Setkal se s nimi neochotně, věříc, že je jeho
-povinností jako člena rodiny a že ostatní by jeho nepřítomnost tvrdě posuzovali.
+jsou méně zajímavé nebo inspirativní části práce, nebo účast na vystoupení dítěte. Zbytečné závazky jsou věci, které ani
+nechceme, ani nemusíme dělat, ale děláme je přesto, protože se cítíme pod tlakem společnosti, jako je účast na
+víkendových svatbách nebo na šťastné hodině s kolegy. Když jsme se podívali hlouběji, zjistili jsme, že mnohé z závazků,
+které J považoval za vyčerpávající, jako svatba druhého bratrance, byly zbytečné. Setkal se s nimi neochotně, věříc, že
+je jeho povinností jako člena rodiny a že ostatní by jeho nepřítomnost tvrdě posuzovali.
 
 Poté, co jsme společně překonali tyto obavy, J si uvědomil, že si musí vybírat své volnočasové závazky podle svých
 vlastních potřeb. Je to vlastně tak jednoduché. Přijímat pozvání, která považujeme za nezbytná z jednoho důvodu nebo
@@ -47,33 +37,31 @@ udělat.“ Nedostanete žádné ocenění za účast. A to nejhorší, co se m
 že někteří lidé budou mumlat o vaší „asocialitě“, ale ti, kteří mumlají, jsou přesně ti, s nimiž jste nechtěli trávit
 čas už od začátku.
 
-Komunitní akce byly vytvořeny pro komunitní lidi. Mnozí si je skutečně užívají, nebo je alespoň považují za snesitelné.
-Ale to není případ pro otroverty, pro které je účast na komunitních volnočasových aktivitách – jako je cvičení, účast na
-setkání absolventů nebo plavba na lodi – jakýmsi mučením, protože nemohou odladit jednotlivce ve prospěch skupiny. Akce
-nebo aktivity, které vyžadují, aby dodržovali přísný soubor pravidel – jako je účast na Peloton třídě, připojení se k
-pracovní skupině nebo výboru, nebo účast na náboženských službách – jsou ještě horší.
+Komunitní akce byly vytvořeny pro komunitní lidi. Mnozí je skutečně užívají, nebo je alespoň považují za snesitelné. Ale
+to není případ pro otroverty, pro které je účast na komunitních volnočasových aktivitách—jako je cvičení, účast na
+setkání absolventů nebo plavba na lodi—druhem mučení, protože nemohou odladit jednotlivce ve prospěch skupiny. Akce nebo
+aktivity, které vyžadují, aby dodržovali přísný soubor pravidel—jako je účast na lekci Pelotonu, připojení se k pracovní
+skupině nebo výboru, nebo účast na náboženských službách—jsou ještě horší.
 
-Po letech, kdy jsem se donucoval účastnit se společenských akcí, jsem si uvědomil, že úsilí nevyhnutelně převyšovalo
+Po letech, kdy jsem se donutil účastnit se společenských akcí, jsem si uvědomil, že úsilí nevyhnutelně převyšovalo
 jakékoli potěšení, které bych mohl z této příležitosti mít. Přesto se někdy neochotně účastním závazků, kterým se nemohu
 vyhnout, většinou co se týče mých dětí. Jednou jsem musel jít na setkání s rodiči na škole mé dcery na začátku nového
 roku, protože moje žena, která obvykle na takové akce chodí, byla v zahraničí, a cítil jsem, že musím být přítomen pro
 svou dceru.
 
-PRVNÍ SETKÁNÍ S RODIČI
+PRVNÍ, VŠICHNI RODIČE BYLI SHROMÁŽDĚNI V AUDITORIU NA PŘEDNÁŠKU ŘEDITELE A UČITELŮ. VŠICHNI BYLI NAPROSTO PŘÍJEMNÍ, ALE
+CÍTil JSEM SE NEPŘÍJEMNĚ UPROSTŘED SKUPINY, KTERÁ CÍTILA PŘÍBUZNOST JEN Z TOHO DŮVODU, ŽE MĚLI DĚTI VE STEJNÉ ŠKOLE VE
+STEJNÉM ROČNÍKU. BYLI JSME ORGANIZOVÁNI KOLI POVRCHNÍHO A V MNOHA OHLEDECH UMĚLÉHO VZTAHU, KTERÝ MI NEDÁVAL SMYSL. NA
+RECEPCI, KTERÁ NÁSLEDOVALA, TENTO SPOLEČNÝ ZÁŽITEK PODNĚCOVAL LIDI K TOMU, ABY SE SPOJILI, COŽ, PODPOŘENO POVINNOU
+JMÉNNOU NÁLEPKOU, ZPŮSOBILO, ŽE JSEM SE STAL OBĚTÍ NEOMEZENÉHO MALOMYSLELNÉHO ROZHOVORU. BYLA TO JEDNA Z TĚCH
+PŘÍLEŽITOSTÍ, KDY JSEM CÍTIL, ŽE CHCI ZMIZET— A TO JSEM TAKÉ UDĚLAL. ŠEL JSEM DO VZDÁLENÉ KOUPELNY, KDE JSEM SE
+NEPRAVDĚPODOBNĚ NIKOMU NESTKAL, A POKUSIL SE UKLIDNIT. POTÉ JSEM ZAČAL CÍTIT VINU, ŽE JAKO BYCH NĚJAK POŠKODIL ÚSPĚCH
+SVÉ DCERY TÍM, ŽE JSEM TAK DĚTSKY A PODIVNĚ. TAK JSEM SE VRÁTIL NA PÁRTY, KDE NA MĚ DVA NEBO TŘI RODIČE STÁLA PŘED
+DVEŘMI A USMÍVALI SE, CHTĚJÍC SE „SPOJIT.“ PO NĚKOLIKA MINUTÁCH JSEM ZAMUMLA NĚJAKÉ VÝMLUVY A VYRAZIL ZPĚT DO KOUPELNY.
+TEĎ JSEM BYL NAŠTVANÝ NA SEBE. PROČ JSEM NEMOHL BÝT JAKO VŠICHNI OSTATNÍ RODIČE? BĚHAL JSEM SEM A TAM CELÝ VEČER, UNIKAL
+RODIČŮM, ODLUČOVAL SE A BYL ZPĚT PŘITAHOVÁN. NAKONEC VEČER SKONČIL A JÁ JSEM SE VRÁTIL DOMŮ VYČERPANÝ A VYPRÁZDNĚNÝ.
+BYLO BY LEPŠÍ NEJÍT? PROBÍRAT.
 
-Nejprve byli všichni rodiče shromážděni v auditoriu na přednášku ředitele a učitelů. Všichni byli naprosto příjemní, ale
-já jsem se cítil nepohodlně uprostřed skupiny, která cítila příbuznost pouze proto, že mají děti ve stejné škole ve
-stejném ročníku. Byli jsme organizováni kolem povrchního a v mnoha ohledech umělého pouta, které mi nedávalo smysl. Na
-recepci, která následovala, tato společná zkušenost přiměla lidi toužit po spojení, což, podpořeno povinným jmenováním,
-mě učinilo kořistí neomezeného konverzačního tlachání. Byla to jedna z těch příležitostí, kdy jsem měl pocit, že bych
-chtěl zmizet – a to jsem také udělal. Šel jsem do vzdálené toalety, kde jsem se pravděpodobně s nikým nesetkal, a snažil
-se uklidnit. Pak jsem začal cítit vinu, že nějak poškozuji úspěch své dcery tím, že jsem tak dětinský a podivný. Tak
-jsem se vrátil na večírek, kde na mě dva nebo tři rodiče čekali u dveří s úsměvem, chtějíce se „spojit“. Po několika
-minutách jsem zamumlal nějaké výmluvy a rychle se vrátil zpět na toaletu. Teď jsem byl naštvaný sám na sebe. Proč nemohu
-být jako všichni ostatní rodiče? Běhal jsem sem a tam po celý večer, vyhýbaje se rodičům, odtrhávaje se a znovu se
-nechávaje přitahovat. Nakonec večer skončil a já se vrátil domů vyčerpaný a vyždímaný. Bylo by lepší nechodit?
-Pravděpodobně.
-
-Jako člověk, který se nerad zapojuje, je vaší první povinností sám k sobě, a je zcela možné se slušně omluvit, možná
-dokonce říct malou lež, pokud je to nutné. Když se J rozhodl řídit svými preferencemi, jak jsme o tom mluvili, okamžitě
-viděl obrovské zlepšení ve svém životě a žádný skutečný rozdíl pro...
+JAKO NEZÚČASTNĚNÝ JE VAŠÍ PRVNÍ POVINNOSTÍ SAMOTNÝ SEBE A JE ZCELA MOŽNÉ SE SLUŠNĚ OMLUVIT, MOŽNÁ I ŘÍCT BÍLOU LEŽ,
+POKUD JE TO NEZBYTNÉ. KDYŽ J SE ROZHODL ŘÍDIT SE SVÝMI PREFERENCEMI ZPŮSOBEM, O KTERÉM JSME DISKUTOVALI, OKAMŽITĚ VIDĚL
+OBROVSKÉ ZLEPŠENÍ VE SVÉM ŽIVOTĚ A ŽÁDNÝ SKUTEČNÝ ROZDÍL PRO RA.