kindle_OCR/scanned_pages/page_010_translated.txt

=== ORIGINAL TEXT ===
THE GIFT OF NOT BELONGING: HOW OUTSIDERS THRIVE INA WORLD OF JOINERS = Q

within it. After all, if the intensity of our connection with any one person was predicated on shared group membership, we wouldn’t experience genuine closeness with people outside these identity-based groupings.

In the modern world, tribalism (another way of referring to the communal impulse that evolution has supposedly equipped us with) does not make us feel safer, less alienated, or more content with our lives. One has only to look at our polarized politics to realize that, in fact, it does the opposite. And yet, in a world where joining and conforming are highly valued, being an otrovert is often perceived as a problem. Otroverts are frequently exhorted to “go with the flow” or “be a team player”: in other words, put their true non-belonger nature to the side in order to fit into the social puzzle. Because otroverts can be quite gregarious and social when interacting one-on-one, people are often confused by their disinterest in joining group activities or reluctance to attend events where they will be forced to socialize with many people all at once.

If you fit in, others will let you be. This is why many otroverts spend their time trying to belong. Yet, for them, attempts to conform, be an insider, and experience togetherness is futile. They are not communal people and therefore cannot truly feel like a member of a group even if invited and encouraged. Nor do they want to.

And therein lies one of the greatest benefits of being an otrovert: once you accept and understand who you are, you become free from the tremendous social pressures that group membership imposes. When you have no affinity for any particular group, your sense of self-worth is not conditioned on the group’s approval. You are not obligated to endorse the collective position, opinion, or point of view. You get to enjoy closeness and connection in individual relationships, while being exempt from the social contract that

requires you to prioritize “the good of the group” and fulfill social needs over

personal ones. You learn how to separate what you inherently know to be true from what you were indoctrinated to accept as true. And, best of all, you know no other way to think other than to think for yourself.

That’s what this book is all about. It aims to describe and explain the great freedom and fulfillment that come from living life off the communal grid, while also highlighting the outsize value that the otrovert perspective contributes to the world. Although conventional wisdom is necessary for stability, revolutionary ideas are crucial to progress, so we must learn to tolerate them rather than shut them away. As Freud said, “It remains a fact, indeed, that great decisions in the realm of thought and momentous discoveries and solutions of problems are possible only to an individual working in solitude.”

Over the years of my work with my patients, I’ve become increasingly aware of how being an otrovert myself has shaped my therapeutic philosophy and, in turn, my ability to help my patients. I value what most seem to ignore —the right we all have to define ourselves. When you discover your own self again after years of defining yourself by the group to which you believe you should belong, you get to appreciate your primacy in your own life and your duty to take care of yourself. There is nothing more freeing than to realize that since you cannot be anything other than yourself, it makes very good sense to like and value that person.

As you learn about the qualities of otroverts and their unique way of being in the world, you may realize that you are an otrovert, or that people in your life, perhaps very close ones, are otroverts.

But whether or not you recognize yourself or someone you know in these pages, I hope it will help you see how the otrovert experience can enrich the collective conventional wisdom about how to exist in the world. Whether

or not you are an otrovert, your most enduring relationship is that between

Ra us

=== TRANSLATED TEXT ===
DÁREK NEPATŘENÍ: JAK SE ODPOVĚDNÍ LIDÉ PROSPÍVAJÍ VE SVĚTĚ PŘIPOJENÝCH

v něm. Koneckonců, pokud by intenzita našeho spojení s jakoukoli osobou byla podmíněna sdíleným členstvím ve skupině,
nezažili bychom skutečnou blízkost s lidmi mimo tyto identitní skupiny.

V moderním světě tribalismus (další způsob, jak se odkazovat na komunitární impuls, kterým nás evoluce údajně vybavila)
nás nedělá bezpečnějšími, méně odcizenými nebo spokojenějšími se svými životy. Stačí se podívat na naši polarizovanou
politiku, abychom si uvědomili, že ve skutečnosti dělá opak. A přesto, ve světě, kde je připojení a konformita vysoce
ceněna, je být otrovertem často vnímáno jako problém. Otroverti jsou často vyzýváni, aby „šli s proudem“ nebo „byli
týmovými hráči“: jinými slovy, aby odložili svou pravou povahu nepatřící do skupiny, aby se vešli do sociálního puzzle.
Protože otroverti mohou být při interakci jeden na jednoho docela družní a společenskí, lidé jsou často zmatení jejich
nezájmem o zapojení se do skupinových aktivit nebo neochotou navštěvovat akce, kde budou nuceni socializovat s mnoha
lidmi najednou.

Pokud zapadnete, ostatní vás nechají být. To je důvod, proč mnoho otrovertů tráví svůj čas snahou patřit. Přesto jsou
pro ně pokusy o konformitu, být zasvěceným a zažít sounáležitost marné. Nejsou to komunitní lidé a proto se nemohou
skutečně cítit jako člen skupiny, i když jsou pozváni a povzbuzováni. A ani to nechtějí.

A v tom spočívá jeden z největších přínosů být otrovertem: jakmile přijmete a pochopíte, kým jste, osvobodíte se od
obrovských sociálních tlaků, které členství ve skupině ukládá. Když nemáte žádnou náklonnost k žádné konkrétní skupině,
vaše smysl pro vlastní hodnotu není podmíněn schválením skupiny. Nejste povinni schvalovat kolektivní postoj, názor nebo
pohled na věc. Můžete si užívat blízkosti a spojení v individuálních vztazích, zatímco jste osvobozeni od sociálního
kontraktu, který vyžaduje, abyste upřednostnili „dobro skupiny“ a plnili sociální potřeby před osobními. Učíte se
oddělovat to, co inherentně víte, že je pravda, od toho, co jste byli indoktrinováni přijmout jako pravdu. A co je
nejlepší, neznáte jiný způsob myšlení než myslet za sebe.

O tom je tato kniha. Cílem je popsat a vysvětlit velkou svobodu a naplnění, které přicházejí z života mimo komunitní
mřížku, a zároveň zdůraznit mimořádnou hodnotu, kterou perspektiva otroverta přispívá světu. Ačkoli je konvenční
moudrost nezbytná pro stabilitu, revoluční myšlenky jsou klíčové pro pokrok, takže se musíme naučit je tolerovat, místo
abychom je zavírali. Jak řekl Freud: „Zůstává skutečností, že velká rozhodnutí v oblasti myšlení a významná objevy a
řešení problémů jsou možná pouze pro jednotlivce pracujícího v osamění.“

POČAS MÝCH LET PRÁCE S PACIENTY

Během let mé práce s pacienty jsem si stále více uvědomoval, jak mě jako extroverta formovala má terapeutická filozofie
a tím i má schopnost pomáhat svým pacientům. Oceňuji to, co většina lidí zdá se ignoruje — právo, které máme všichni,
definovat sami sebe. Když po letech definování sebe sama podle skupiny, do které se domníváte, že byste měli patřit,
znovu objevujete své vlastní já, začnete si vážit své primárnosti ve svém vlastním životě a své povinnosti starat se o
sebe. Není nic osvobozujícího než si uvědomit, že protože nemůžete být ničím jiným než sami sebou, dává smysl mít rád a
vážit si této osoby.

Když se dozvíte o vlastnostech extrovertů a jejich jedinečném způsobu bytí ve světě, můžete si uvědomit, že jste
extrovert, nebo že lidé ve vašem životě, možná velmi blízcí, jsou extroverti.

Ale ať už se v těchto stránkách rozpoznáte nebo ne, doufám, že vám to pomůže vidět, jak může zkušenost extroverta
obohatit kolektivní konvenční moudrost o tom, jak existovat ve světě. Ať už jste extrovert nebo ne, váš nejtrvalejší
vztah je ten mezi