Add page scans and translations up through 64

scanned_pages/page_045_translated.txt

@@ -1,6 +1,4 @@
 === ORIGINAL TEXT ===
-Kindle Library
-
 THE GIFT OF NOT BELONGING: HOW OUTSIDERS THRIVE INA WORLD OF JOINERS = Q
 
 what constitutes appropriate behavior, consider the amount of information we would need to process in order to arrive at the expected result: giving the thirsty individual a glass of water.
@@ -15,8 +13,6 @@ Without organizing principles, each of us would face a deluge of choices in each
 
 behavior and about us to “make sure” that we are socially okay. All our
 
-Leaming reading speed
-
 decisions and interactions would be enveloped in paralyzing doubt.
 
 The otrovert is generally aware of universal organizing principles but often struggles to comprehend local ones, which can present challenges, the major one being that irrespective of how familiar or routine a situation is— say, walking to work in the morning, going to the neighborhood market, and even walking leisurely on the promenade or in the park—the presence of a group, even a familiar group, renders its rules unfamiliar to the otrovert. It gets even worse for otroverts when there is also a need for coordination, such as waiting in line, entering and leaving a busy department store, or weaving one’s way through the crowds. I sometimes think of it like performing with a dance troupe without knowing the choreography—a situation in which one can only look anxiously at the other members and try to mimic their movements.
@@ -27,47 +23,42 @@ The best definition of “normal” that I’ve encountered is being predictable
 
 That is true for most interpersonal engagement in everyday life. The
 
-Page 91 of 226 + 4396
-
 Ra us
 
-oO
-
 === TRANSLATED TEXT ===
-KINDLE KNIHOVNA
-
-DAR NEPATŘENÍ: JAK SE CIZINCI PROSPÍVAJÍ VE SVĚTĚ PŘIPOJENÝCH = Q
+DÁREK NEPATŘENÍ: JAK SE CIZINCI PROSPÍVAJÍ VE SVĚTĚ PŘIPOJENÝCH = Q
 
 Co tvoří vhodné chování, zvažte množství informací, které bychom museli zpracovat, abychom dospěli k očekávanému
 výsledku: dát žíznivému jedinci sklenici vody.
 
 Tyto organizační principy mohou být buď univerzální, nebo místní.
 
-Univerzální organizační principy jsou sdíleny mezi všemi lidmi bez ohledu na členství ve skupině nebo kulturu. Cvičíme
-se v ovládání impulsů, mluvíme určitou hlasitostí, používáme rozpoznatelné výrazy obličeje a tak dále. Tyto univerzální
-signály platí pro všechny stejně a předpoklad, že je každý dodržuje, nám poskytuje určitou úroveň předvídatelnosti i v
-situacích, které jsou velmi odlišné od těch, na které jsme zvyklí; tak víme, že se relativně jistě nedočkáme, že nám
-někdo, kdo nám není známý, hodí vodu do obličeje. Sociální přijetí je podmíněno dodržováním univerzálních organizačních
-pravidel; proto se očekává, že děti si základy osvojí relativně rychle, aby nebyly odmítány svým vrstevníkům.
+Univerzální organizační principy jsou sdíleny mezi všemi lidmi bez ohledu na příslušnost k nějaké skupině nebo kultuře.
+Cvičíme se v ovládání impulsů, mluvíme určitou hlasitostí, používáme rozpoznatelné výrazy obličeje a tak dále. Tyto
+univerzální signály platí pro všechny stejně a předpoklad, že je každý dodržuje, nám poskytuje určitou úroveň
+předvídatelnosti i v situacích, které se velmi liší od těch, na které jsme zvyklí; tak víme, že se relativně jistě
+nedočkáme, že nám někdo, kdo nám není známý, hodí vodu do obličeje. Sociální přijetí je podmíněno dodržováním
+univerzálních organizačních pravidel; proto se očekává, že děti si základy osvojí relativně rychle, aby nebyly odmítány
+svým vrstevníkům.
 
 Místní organizační principy jsou konkrétní zvyky sdílené mezi jednotlivými skupinami lidí. Ať už se skupina soustředí
 kolem národnosti, povolání, sociální třídy, rasy, náboženství, koníčků, politiky nebo jakékoli jiné sdílené identity,
 tato skupina je řízena specifickými nepsanými nebo dokonce psanými pravidly. Členství v těchto skupinách je však poměrně
 fluidní; stejný jedinec často přechází mezi různými kruhy a přitom mění své chování podle převládajících místních
-principů (což by sociolog mohl nazvat „přepínáním kódů“). Při vstupu do nové skupiny se musíme tyto místní principy
-rychle naučit, i když univerzální zůstávají obecně stejné bez ohledu na to, kde se nacházíme.
+principů (což by sociolog mohl nazvat „přepínáním kódů“). Když se připojujeme k nové skupině, musíme se tyto místní
+principy rychle naučit, i když univerzální zůstávají obecně stejné bez ohledu na to, kde se nacházíme.
 
 Bez organizačních principů by každý z nás čelil záplavě voleb v každé sociální interakci. Museli bychom investovat
 nepřiměřené množství emocionální energie, abychom si představili, co si ostatní myslí o našem chování a o nás, abychom
-„se ujistili“, že jsme sociálně v pořádku. Všechna naše rozhodnutí a interakce by byla obklopena paralyzujícími
-pochybnostmi.
+si „ujistili“, že jsme sociálně v pořádku. Všechna naše rozhodnutí a interakce by byla obklopena paralyzujícím
+pochybováním.
 
 Otrovert si obecně uvědomuje univerzální organizační principy, ale často má potíže s pochopením těch místních, což může
 představovat výzvy, přičemž hlavní z nich je, že bez ohledu na to, jak známá nebo rutinní situace je – například chůze
 do práce ráno, návštěva místního trhu nebo dokonce pohodová procházka po promenádě nebo v parku – přítomnost skupiny, i
-známé skupiny, činí její pravidla neznámými pro otroverta. Pro otroverty je to ještě horší, když je také potřeba
-koordinace, jako například čekání ve frontě, vstup a výstup z rušného obchodního domu nebo proplétání se davem. Někdy si
-to představuji jako vystoupení s taneční skupinou, aniž bych znal choreografii – situaci, v níž se člověk může jen
+známé skupiny, činí její pravidla pro otroverta neznámými. Pro otroverty je to ještě horší, když je také potřeba
+koordinace, například čekání ve frontě, vstup a výstup z rušného obchodního domu nebo proplétání se davem. Někdy si to
+představuji jako vystupování s taneční skupinou, aniž bych znal choreografii – situaci, v níž se člověk může jen
 nervózně dívat na ostatní členy a snažit se napodobit jejich pohyby.
 
 Tyto organizační principy umožňují většině lidí praktikovat „normální“ chování bez zjevných obtíží. Ale co znamená
@@ -76,7 +67,7 @@ problematické pro každého, kdo myslí jinak. Neexistuje jasná psychiatrická
 kolektivu rozhodnout, co a kdo je „abnormální“.
 
 NEJLEPŠÍ DEFINICE „NORMALITY“, KTEROU JSEM POTKAL, JE BÝT PREDIKTIVNÍ PRO OSTATNÍ. Aby sociální kontrakt uspěl, každý
-člen kolektivu musí splnit „prahovou důvěru“ vůči ostatním. A důvěru posuzujeme podle stupňů prediktability.
+člen kolektivu musí splnit „prahovou důvěru“ vůči všem ostatním. A důvěru posuzujeme podle stupňů prediktability.
 Prediktabilita je obecně benevolentní a užitečná; má za cíl usnadnit sociální integraci a řídit napětí, které může
 vzniknout ve skupině mísících se cizinců. I když ostatní nemohou číst naše myšlenky nebo předvídat naše úmysly, snažíme
 se je ujistit o našich dobrých úmyslech tím, že se chováme způsobem, který očekávají.