Add page scans and translations up through 64

This commit is contained in:
Docker Config Backup
2025-09-25 08:41:21 +02:00
parent c457bdb429
commit 1c1ce51c90
111 changed files with 1195 additions and 1234 deletions

View File

@@ -1,6 +1,4 @@
=== ORIGINAL TEXT ===
Kindle Library
THE GIFT OF NOT BELONGING: HOW OUTSIDERS THRIVE INA WORLD OF JOINERS = Q
the forced abandonment of our own innate solipsism in exchange for social acceptance).
@@ -13,8 +11,6 @@ T was the antithesis of all of this. From an early age, she had felt meek, diffi
while she was always at risk of making mistakes. Her familys rigidity about
Leaming reading speed
what was deemed appropriate behavior made her feel that her mere presence interfered with the others sense of harmony. Worse, she had grown to internalize the others disapproval of her difficulties. She considered herself lazy and indulgent, self-absorbed and entitled, echoing all the criticism directed at her refusal to engage in the pageantry of communal life.
Over the years, T had been diagnosed with the entire gamut of mood and personality disorders. Shed been prescribed medications, magnetic stimulation of the brain, special diets, behavioral treatment, dialectical behavior therapy—a huge assortment of treatments that had only one thing in common: they did not work. She was sent to rehab programs—despite the fact that she did not drink alcohol and never did drugs. She adhered dutifully to every treatment suggestion, no matter how far-fetched, as she wanted desperately to feel better. But in a way, this only contributed to her misery, as her lack of progress was blamed entirely on her: “She is not trying enough” and “She does not want to get better.” All of which only amplified her anxiety and left her with an increasing sense of being misaligned with the world around her, making it very hard to function.
@@ -23,43 +19,33 @@ She doubted every thought or feeling she had and was paralyzed by fear of certai
verdict rather than a diagnosis—an admission of failure in treating her rather
Page 79 of 226 + 37%
Aa
Oo
Ra us
oO
=== TRANSLATED TEXT ===
KINDLE KNIHOVNA
DÁREK NEPATŘENÍ: JAK SE VYLOUČENÍ PROSPÍVAJÍ VE SVĚTĚ PŘIPOJENÝCH = Q
DAR NEPATŘENÍ: JAK SE VYLOUČENÍ PROSPÍVAJÍ VE SVĚTĚ PŘIPOJENÝCH = Q
(nucené opuštění našeho vlastního vrozeného solipsismu výměnou za sociální přijetí).
nucené opuštění našeho vlastního vrozeného solipsismu výměnou za sociální přijetí).
Tlak, který je vyvíjen na otroverty, aby se přizpůsobili, je často vyčerpávající a frustrující pro obě strany, ale je tu
jedna věc, která nikdy není: efektivní. Opravdu mám mnoho pacientů, kteří ke mně přicházejí jako dospělí a stále se
ptají, proč se nemohou smířit s tlakem, který na ně vyvíjejí jejich rodiny a společnost jako celek, aby se přizpůsobili
ptají, proč se nemohou smířit s tlakem, který na ně vyvíjejí jejich rodiny a společnost jako celek, aby se podřídili
očekávaným normám.
Můj pacient T byl jedním takovým případem. Když jsme se poprvé začali setkávat virtuálně, byla emocionálně paralyzovaná,
obklopena intenzivní úzkostí, která jí všechno činila nemožným. Byla na mnoha psychiatrických lécích, bez úspěchu, a
byla upoutaná na lůžko po dobu dvou let. Když se se mnou spojila přes Zoom z postele, vypadala neupraveně a rozrušeně,
třásla se emocemi. Řekla mi, že vždy byla „černou ovcí“ své rodiny, protože nikdy nedokázala nic udělat správně.
Pocházela z velmi bohaté, snobské rodiny složené z povinných lidí, kteří po generace dodržovali stejná sociální
Můj pacient T byla jedním takovým případem. Když jsme se poprvé začali setkávat virtuálně, byla emocionálně
paralyzovaná, obklopena intenzivní úzkostí, která jí všechno činila nemožným. Byla na mnoha psychiatrických lécích, bez
úspěchu, a byla upoutaná na lůžko po dobu dvou let. Když se se mnou spojila přes Zoom z postele, vypadala neupraveně a
rozrušeně, třásla se emocemi. Řekla mi, že vždy byla „černou ovcí“ své rodiny, protože nikdy nedokázala nic udělat
správně. Pocházela z velmi bohaté, snobské rodiny složené z povinných lidí, kteří po generace dodržovali stejná sociální
pravidla. V rámci rodiny existovala jednoznačná pravidla o tom, jak by se měl člověk chovat: být rezervovaný a nikdy
neokázalý; mít dobré způsoby; mít správný víkendový dům na správném místě; a pokud byl muž, pracovat v jedné z mála
schválených profesí. Ženy se měly soustředit na oběd, což bylo bráno stejně vážně, jako by to byla profese.
schválených profesí. Ženy se měly soustředit na obědování, což bylo bráno stejně vážně, jako by to byla profese.
T byla antitezí toho všeho. Od útlého věku se cítila slabá, plachá a nepohodlná ve své kůži. Měla pocit, že její život
T byla antitezí toho všeho. Od útlého věku se cítila mírná, plachá a nepohodlná ve své kůži. Měla pocit, že její život
je jedním dlouhým, neúprosným zkoušením, které opakovaně selhávala. Chápala, že existuje určitý „správný“ způsob, jak
žít: kód k životu, který byl znám ostatním, ale ona ho prostě nedokázala rozluštit. Dále si myslela, že všichni kolem
ní, kteří kód rozluštili, se dokázali snadno a bezchybně pohybovat životem, zatímco ona byla vždy v riziku, že udělá
chybu. Rigidita její rodiny ohledně toho, co bylo považováno za vhodné chování, jí dávala pocit, že její pouhá
přítomnost narušuje pocit harmonie ostatních. Co bylo horší, začala internalizovat nesouhlas ostatních s jejími
přítomnost narušuje pocit harmonie ostatních. Co bylo horší, naučila se internalizovat nesouhlas ostatních s jejími
obtížemi. Považovala se za lenivou a rozmazlenou, sebestřednou a oprávněnou, odrážející veškerou kritiku směřující k
jejímu odmítnutí zapojit se do okázalosti společenského života.
@@ -71,13 +57,13 @@ cítit se lépe. Ale tímto způsobem to jen přispívalo k její neštěstí, p
ni: „Nesnaží se dost“ a „Nechce se uzdravit.“ To vše jen zesilovalo její úzkost a zanechávalo ji s rostoucím pocitem, že
je v nesouladu se světem kolem ní, což jí velmi ztěžovalo fungování.
POCHYBY O VŠEM
POCHYBOVALA O KAŽDÉ MYŠLENCE NEBO CITU, KTERÝ MĚLA
Pochybovala o každé myšlence nebo pocitu, které měla, a byla paralyzována strachem z nevyhnutelného neúspěchu. Snažila
se mít kariéru, získala titul MBA a práci v oblasti investic do nemovitostí, ale cítila se hluboce odpojená od skupin
studentů a kolegů, se kterými se setkávala. Nakonec opustila tuto pozici a začala se na delší dobu izolovat. V určitém
okamžiku se pro ni stalo i setkání se sousedem na chodbě příliš. Uchýlila se do svého bytu a kromě terapie—které měla
hodně—měla jen málo kontaktu s vnějším světem. Její lékaři dospěli k závěru, že se „bojí života.“ Bohužel, poslední
předpoklad byl vlastně první přesný. Ale protože přišel na konci dlouhých terapeutických snah, byl uveden jako
a byla paralyzována strachem z nevyhnutelného neúspěchu. Snažila se mít kariéru, získala titul MBA a práci v oblasti
investic do nemovitostí, ale cítila se hluboce odpojená od skupin studentů a kolegů, se kterými se setkávala. Nakonec
opustila tuto pozici a začala se na delší období izolovat. V určitém okamžiku se pro ni stalo i setkání se sousedem na
chodbě příliš. Utekla do svého bytu a kromě terapie—které měla hodně—měla jen málo kontaktu s vnějším světem. Její
lékaři dospěli k závěru, že se „bojí života.“ Bohužel, poslední předpoklad byl vlastně první přesný. Ale protože přišel
na konci dlouhých terapeutických snah, byl uveden jako
verdikt spíše než diagnóza—přiznání selhání v její léčbě.