38 lines
8.2 KiB
Plaintext
38 lines
8.2 KiB
Plaintext
=== ORIGINAL TEXT ===
|
||
Kindle Library THE GIFT OF NOT BELONGING: HOW OUTSIDERS THRIVE INA WORLD OF JOINERS = Q of the famous people I’ve worked with whose public image is very different from their private self. In my experience, however, most of these people enjoy their social position. They get their sense of self-worth from the outside, from all the adoring people around them, and so they make an effort to preserve their false persona in the public eye. But in M’s case, something was different. She disdained all the people surrounding her, and detested her notoriety. She secretly hated all those parties and preferred staying home with her dog and painting. She loved doing other things, too, but none of them seemed to comport with the way she was living her life. The only time she truly felt like herself, she told me, was when she was alone; the minute she left the house, or her posse came to her place, or a new man pursued her, she became a different person. The alcohol facilitated her wild public behavior, but ultimately, it was she who made the bad decisions. M wasn’t bipolar, suicidal, or an alcoholic; she was an otrovert. As a child, she had reigned effortlessly as the queen of the social universe, but everything changed at the onset of puberty, when her friends began to close ranks and form a cohesive, exclusive group that existed outside the attention of the adults. M was unable to truly feel part of the group, even as she was queen. What seemed exciting or important to the rest left her cold, and she could not understand why. She had every reason to be enjoying her life. Her childhood had been happy, she had every material good a person could imagine, and everyone wanted to be her friend. But despite living what many would consider a charmed life, M was deeply unhappy, and she couldn’t figure out why. Ashamed for feeling so disconnected from the group, she decided her only option was to fake it. She wanted to stay home and be alone, to disappear, rather than be popular and famous, but that seemed ungrateful. Having been Leaming reading speed given so much just for being born, she felt required to play out the role that life had seemingly cast her in. She had a friend who was very unpopular but didn’t seem to care about it, and M was jealous of that ability. Those conflicts were quickly resolved—in her mind, at least—when M discovered alcohol. When she drank, all her discomfort, inhibitions, and meekness went away. She became the rowdiest, most outrageous person in the room, which made her feel “normal,” but she was not herself. She came to see that she had worn herself down trying to force herself into notoriety she did not want in the first place—that it was her circumstances that dictated she should be a social superstar, rather than her own desire. Worse, she needed alcohol to sustain the charade. With recognition that she was an otrovert, everything clicked into place, motivating her to become sober, then to cut ties with the worst sycophants, who would drag her to parties and bring her drugs. She leaned into her love of animals and began working in animal shelters before eventually buying and moving to a farm to start an animal sanctuary. M's story highlights one way that being a misunderstood otrovert teen can play out, particularly when the teen has been egged on by the adults and peers around them. But not all adolescent otroverts are self-destructive—at least not in the sense of engaging in risky behaviors. In fact, many have a very different experience. In general, otroverts—both male and female—feel very conflicted about attracting attention to themselves. Risk-taking to impress the group feels silly and self-destructive, so instead of being reckless, most teenage otroverts simply attempt to blend in. But attempts at conformity—at sacrificing the self for the sake of fitting in—come no more naturally to the otrovert than does the charade of pseudo extroversion. Pretending to be interested in what they find boring and feigning excitement with the rest about things they Page 163 of 226 » 79%
|
||
|
||
=== TRANSLATED TEXT ===
|
||
O SLAVNÝCH LIDECH, SE KTERÝMI JSEM PRACOVAL, JEJICHŽ VEŘEJNÝ OBRAZ SE VELMI LIŠÍ OD JEJICH SOUKROMÉHO JÁ. Z mé
|
||
zkušenosti však většina těchto lidí užívá své sociální postavení. Své sebevědomí čerpají zvenčí, ze všech obdivujících
|
||
lidí kolem sebe, a tak se snaží udržet svou falešnou osobnost na veřejnosti. Ale v případě M. bylo něco jinak. Pohrdala
|
||
všemi lidmi kolem sebe a nenáviděla svou známost. Tajně nenáviděla všechny ty večírky a dávala přednost zůstávání doma
|
||
se svým psem a malováním. Ráda dělala i jiné věci, ale žádná z nich se nezdála být v souladu s tím, jak žila svůj život.
|
||
Řekla mi, že jediný okamžik, kdy se skutečně cítila jako ona sama, byl, když byla sama; jakmile opustila dům, nebo když
|
||
k ní přišla její parta, nebo když ji pronásledoval nový muž, stala se jinou osobou. Alkohol usnadňoval její divoké
|
||
veřejné chování, ale nakonec to byla ona, kdo činil špatná rozhodnutí. M. nebyla bipolární, sebevražedná ani
|
||
alkoholička; byla otrovert. Jako dítě bez námahy vládla jako královna sociálního vesmíru, ale všechno se změnilo na
|
||
začátku puberty, kdy její přátelé začali uzavírat řady a tvořit soudržnou, exkluzivní skupinu, která existovala mimo
|
||
pozornost dospělých. M. nebyla schopna skutečně se cítit součástí skupiny, i když byla královnou. Co se ostatním zdálo
|
||
vzrušující nebo důležité, ji nechávalo chladnou, a nedokázala pochopit proč. Měla všechny důvody užívat si svůj život.
|
||
Její dětství bylo šťastné, měla všechny materiální statky, které si člověk může představit, a každý chtěl být jejím
|
||
přítelem. Ale i přes to, že žila to, co by mnozí považovali za požehnaný život, byla M. hluboce nešťastná a nedokázala
|
||
přijít na to proč. Zahanbená tím, že se cítila tak odpojená od skupiny, se rozhodla, že její jedinou možností je
|
||
předstírat. Chtěla zůstat doma a být sama, zmizet, spíše než být populární a slavná, ale to se zdálo nevděčné. Poté, co
|
||
dostala tolik jen za to, že se narodila, cítila se povinna hrát roli, kterou jí život zřejmě přidělil. Měla přítele,
|
||
který byl velmi nepopulární, ale zdálo se, že mu to nevadí, a M. jí ta schopnost záviděla. Tyto konflikty se rychle
|
||
vyřešily—alespoň v její mysli—když M. objevila alkohol. Když pila, veškeré její nepohodlí, zábrany a plachost zmizely.
|
||
Stala se nejhlasitější a nejvýstřednější osobou v místnosti, což jí dávalo pocit „normálnosti“, ale nebyla sama sebou.
|
||
Uvědomila si, že se vyčerpala tím, že se snažila dostat do notoriety, kterou ve skutečnosti nechtěla—že to byly její
|
||
okolnosti, které určovaly, že by měla být sociální superstar, spíše než její vlastní touha. Co bylo horší, potřebovala
|
||
alkohol, aby udržela tu frašku. S uvědoměním, že je otrovert, se všechno spojilo, což ji motivovalo k tomu, aby se stala
|
||
střízlivou, a poté, aby přerušila vazby s nejhoršími sycophanty, kteří ji tahali na večírky a nosili jí drogy. Odevzdala
|
||
se své lásce k zvířatům a začala pracovat v útulcích pro zvířata, než nakonec koupila a přestěhovala se na farmu, aby
|
||
založila zvířecí svatyni. Příběh M. ukazuje jeden způsob, jak se může projevit být nepochopeným otrovertem v pubertě,
|
||
zejména když je teenager podporován dospělými a vrstevníky kolem sebe. Ale ne všichni adolescentní otroverti jsou
|
||
sebedestruktivní—alespoň ne v tom smyslu, že by se zapojovali do riskantního chování. Ve skutečnosti má mnoho z nich
|
||
velmi odlišnou zkušenost. Obecně otroverti—jak muži, tak ženy—cítí velký konflikt ohledně přitahování pozornosti na
|
||
sebe. Riskování, aby zapůsobili na skupinu, se zdá být hloupé a sebedestruktivní, takže místo toho, aby byli bezohlední,
|
||
se většina teenage otrovertů jednoduše snaží splynout. Ale pokusy o konformitu—o obětování sebe pro to, aby
|
||
zapadli—nepřicházejí otrovertovi přirozeněji než fraška pseudoextroverze. Předstírat zájem o to, co považují za nudné, a
|
||
předstírat nadšení s ostatními ohledně věcí, které...
|