75 lines
7.3 KiB
Plaintext
75 lines
7.3 KiB
Plaintext
=== ORIGINAL TEXT ===
|
||
THE GIFT OF NOT BELONGING: HOW OUTSIDERS THRIVE INA WORLD OF JOINERS = Q
|
||
|
||
I don’t get why sitting outdoors, even on a busy street, is easier than sitting indoors in the same café. It’s equally crowded and loud.” She paused for a second. “Maybe I also have claustrophobia?” Then she smiled. “I guess I’m even weirder than I thought!”
|
||
|
||
I countered with a different possibility: the difference between those two states was her relationship to the people she shared space with. In situations that made her uneasy, like standing in line behind half a dozen others at a grocery store, she was being forced to “participate” in the crowd. But in the other situations, like sitting alone in her car or at an outdoor café, she was an observer of a group rather than an active participant in it. Even in a theater or on a crowded bus, sitting in the back seat gave her an observer's view. She needed to be able to read the room to find her place in it and feel comfortable.
|
||
|
||
In analyzing her triggering situations through the otrovert prism, it became clear why her previous treatment did not work: because it was designed for socially anxious belongers, whose discomfort is rooted in a sense of self-consciousness about their deviation from what others consider “normal” rather than a sense of non-belonging. Because otroverts aren’t socially phobic, tactics to relieve them of social phobia don’t help. Through our work together, DC came to understand that she did not feel self-conscious about appearing unlike others and that the solution to her anxiety was not learning to be more comfortable blending into the crowd. Non-belonging is normal for otroverts and need not be corrected. Instead of learning to belong, the otrovert’s goal should be to understand their true strengths and limitations and, in doing so, develop a keen appreciation of themselves. Doing this work led DC to make choices that were better suited to her needs,
|
||
|
||
which immediately liberated her from her difficulties.
|
||
|
||
MARGINALIZATION
|
||
|
||
Socially marginalized people are those who want to be part of a group but are sidelined, ejected, or never admitted into the fold to begin with. Otroverts are not cast out of the group against their will; they never belonged there in the first place.
|
||
|
||
Outwardly, otroverts can seem like part of the group, especially during the early decades of life. They can be popular, well liked, and even viewed as leaders. Based on their social position, they can appear to the observer to be successful insiders, but they always feel like outsiders. The otrovert’s sense of non-belonging, in other words, does not reflect their actual social standing. Unlike unpopular insiders, they are not bullied, ostracized, or uninvited. But the dissonance between looking and acting like an insider while feeling like an outsider is tiring, leading them to withdraw from the group in favor of one-on-one relationships and avoiding unnecessary social obligations. They create a comfort zone where they are unencumbered by group dynamics,
|
||
|
||
protecting their energy with self-imposed social boundaries.
|
||
|
||
NEURODIVERGENCE
|
||
|
||
Behavioral predictability is essential for social comfort among strangers. In following a predictable set of socially prescribed rules, we are constantly (if subconsciously) seeking to reassure others that we can be trusted, and they reciprocate in kind.
|
||
|
||
Neurodivergent people are divergent only relative to neurotypical people, who encounter them in ways that the collective psyche finds unpredictable.
|
||
|
||
That is especially true for people on the autism spectrum, who have a number
|
||
|
||
Ra us
|
||
|
||
=== TRANSLATED TEXT ===
|
||
DÁREK NEPATŘENÍ: JAK SE ODPOVĚDNÍ VYDAŘÍ VE SVĚTĚ PŘIPOJENÝCH = Q
|
||
|
||
Nerozumím, proč je sedět venku, i na rušné ulici, snazší než sedět uvnitř ve stejné kavárně. Je to stejně přeplněné a
|
||
hlučné.” Na chvíli se odmlčela. “Možná mám také klaustrofobii?” Pak se usmála. “Asi jsem ještě podivnější, než jsem si
|
||
myslela!”
|
||
|
||
Odpověděl jsem jinou možností: rozdíl mezi těmito dvěma stavy spočíval v jejím vztahu k lidem, se kterými sdílela
|
||
prostor. V situacích, které ji činily neklidnou, jako když stála v řadě za půl tuctem dalších v obchodě, byla nucena
|
||
„účastnit se“ davu. Ale v jiných situacích, jako když seděla sama ve svém autě nebo v outdoorové kavárně, byla
|
||
pozorovatelkou skupiny spíše než aktivní účastnicí. I v divadle nebo v přeplněném autobusu jí sedění na zadním sedadle
|
||
poskytovalo pohled pozorovatele. Potřebovala být schopna číst místnost, aby našla své místo v ní a cítila se pohodlně.
|
||
|
||
Při analýze jejích spouštěcích situací skrze prismu otrovertů se ukázalo, proč její předchozí léčba nefungovala: protože
|
||
byla navržena pro sociálně úzkostné patřící, jejichž nepohodlí pramení z pocitu sebereflexe ohledně jejich odchylky od
|
||
toho, co ostatní považují za „normální“, spíše než z pocitu nepřináležitosti. Protože otroverti nejsou sociálně fobičtí,
|
||
taktiky, které by je zbavily sociální fobie, nepomáhají. Díky naší společné práci DC pochopila, že se necítí
|
||
sebereflexivně kvůli tomu, že se liší od ostatních, a že řešení její úzkosti nespočívá v učení se být pohodlnější při
|
||
zapojení do davu. Nepřináležitost je pro otroverty normální a není třeba ji napravovat. Místo učení se patřit by cílem
|
||
otroverta mělo být pochopit své skutečné silné a slabé stránky a tím si vyvinout hluboké ocenění sebe sama. Tato práce
|
||
vedla DC k tomu, aby dělala volby, které lépe vyhovovaly jejím potřebám, což ji okamžitě osvobodilo od jejích obtíží.
|
||
|
||
MARGINALIZACE
|
||
|
||
Sociálně marginalizovaní lidé jsou ti, kteří chtějí být součástí skupiny, ale jsou odsunuti na okraj, vyhozeni nebo
|
||
nikdy nebyli přijati do společenství. Otroverti nejsou vyhnáni ze skupiny proti své vůli; nikdy tam vlastně nepatřili.
|
||
|
||
Navenek se otroverti mohou zdát jako součást skupiny, zejména během raných desetiletí života. Mohou být populární,
|
||
oblíbení a dokonce považováni za vůdce. Na základě jejich sociální pozice se mohou pozorovatleti jevit jako úspěšní
|
||
insideri, ale vždy se cítí jako outsideri. Pocit nepřináležitosti otroverta tedy neodráží jejich skutečný sociální
|
||
status. Na rozdíl od neoblíbených insiderů nejsou šikanováni, ostrakizováni ani nepozváni. Ale disonance mezi tím, jak
|
||
vypadají a jednají jako insider, zatímco se cítí jako outsider, je vyčerpávající, což je vede k tomu, aby se stáhli ze
|
||
skupiny ve prospěch jednorázových vztahů a vyhýbali se zbytečným sociálním závazkům. Vytvářejí si komfortní zónu, kde
|
||
nejsou zatíženi skupinovou dynamikou, chráníc svou energii sebevytvořenými sociálními hranicemi.
|
||
|
||
NEURODIVERGENCE
|
||
|
||
Chování předvídatelnosti je zásadní pro sociální pohodlí mezi cizími lidmi. Následováním předvídatelné sady sociálně
|
||
předepsaných pravidel neustále (pokud podvědomě) usilujeme o ujištění ostatních, že nám lze důvěřovat, a oni nám to
|
||
oplácejí stejným způsobem.
|
||
|
||
NEURODIVERGENTNÍ LIDÉ JSOU DIVERGENTNÍ POUZE VŮČI NEUROTYPICKÝM LIDEM, KTEŘÍ SE S NIMI SETKÁVAJÍ ZPŮSOBY, KTERÉ
|
||
KOLLEKTIVNÍ PSYCHÉ POVAŽUJE ZA NEPREDIKTIVNÍ.
|
||
|
||
To platí zejména pro lidi na autismu, kteří mají řadu
|